Hamr byl postaven v roce 1780 hamerníkem Mlezivou na místě původního mlýna na kostní moučku. Roku 1820 hamr koupila rodina Bušků. Pracovali zde asi do padesátých let 20. století. Buškové vlastnili i hamr na Rejtech, a oba hamry dodávaly své zboží do železářství v Trhových Svinech, které patřilo také rodině Bušků. Buškové tak v té době vlastnili a spravovali jakousi železářskou síť.

Buškův hamr se nalézá v oblasti, kam průmysl pronikal jen velmi pomalu, i dnes se jedná spíše se o zemědělskou krajinu s malým výskytem průmyslu. Na Trhosvinensku se dochovalo několik kováren, které využívaly vodní síly jako zdroje energie. Hamernictví a s ním spojené sekernictví bylo pro Trhosvinensko dlouho typickým řemeslem, bohužel v současnosti jsou již zaniklá.

Součástí expozice výrobní části hamru je i jedinečná kolekce nářadí hamerníka. Dochovaná kladiva a kleště jsou předměty s velkou historickou hodnotou. Tyto nástroje si každý z hamerníků vyráběl sám. Úpravy nářadí se řídily druhem výrobků , které v každém hamru převládaly. V kovárnách zdejších hamrů se hamerníci zabývali zejména výrobou drobných železných nástrojů a náčiní – pluhy pro místní zemědělce, kladiva, sekery a lopaty. Z dodnes zachovalých hamrů byl právě ten Buškův provozován nejdéle. Rodina posledního zdejšího hamerníka v obytném stavení u hamru žila ještě koncem 70. let 20. století. Do roku 1948 hamr ještě fungoval, ale jeho majitel Jan Bušek už pro nemoc nemohl své řemeslo vykonávat. Postupně tak hamr ztrácel na významu, neboť nesmírně namáhavá práce byla nahrazena novými technologiemi přímo v zemědělských dílnách tehdejších státních statků. Hamr byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce do současné podoby proběhla díky několika technickým nadšencům v letech 1990 – 1995.